Elegantní empírová stavba tvořena hlavní budovou a bočním křídlem Lottyhausem; takto známe zámek Fryštát dnes, jeho podoba se však během let změnila několikrát. "Dějiny zámku jsou spjaty s počátkem 14.století, kdy byl Fryštát roku 1305 vysazen na město. Přestože se o jeho vzniku nedochovala přímá písemná svědectví, s určitostí lze předpokládat, že v jeho dnešních místech stála již v této době středověká tvrz," píše historička Alexandra Rebrová ve své knize Zámek Fryštát. Při archeologickém výzkumu v roce 1994 bylo ostatně objeveno gotické lomové zdivo, které neslo stopy po požárech.

Fryštát tehdy patřil těšínským Piastovcům. "V průběhu 15. a 16. století zde s oblibou sídlili těšínští vévodové Boleslav II. a jeho syn Kazimír II., kteří město obdarovali četnými výsadami," uvádí Rebrová. Fryštát se tak stal významným střediskem obchodu a řemesel. "Záznamy dobových kronik hovoří o okázalém vzhledu zámku. Byla to stavba o dvou podlažích vybudovaná ze dřeva na kamenných gotických základech," doplňuje historička. 15. dubna 1511 ale vinou špatného komína vznikl v budově požár a dřevěná stavba do základů vyhořela.

Po ničivém požáru, který zasáhl celý Fryštát, vybudoval těšínský kníže Kazimír II. na původních základech renesanční knížecí sídlo. "Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou již postrádala dřívější honosný vzhled a pohodlí. Když se stal v roce 1563 novým dědicem Fryštátu těšínský vévoda Bedřich Kazimír, vystavěl si honosný barokní zámek v sousedním Ráji a přesídlil do něj," popisuje Rebrová. Bedřich Kazimír si ale až příliš liboval v komfortu a nákladných radovánkách a když v roce 1571 zemřel, nechal po sobě zadlužené fryštátské knížectví, které muselo být dáno do dražby. 

V roce 1572 se novým majitelem Fryštátského zámku, a celého panství, stal zemský hejtman Václav Cikán ze Slupska. Ten se a více než investování do honosnosti sídla zabýval podnikáním, zvláště pak pivovarnictvím a rybníkářstvím. Mnoho štěstí ale na rod Cikánů ve Fryštátě nečekalo. Požár, třicetiletá válka, epidemie moru a náboženský útisk přiměl tento protestantský rod v roce 1637 Fryštát opustit. V roce 1639 se novým majitelem stal potomek Jiřího z Poděbrad, kníže Jindřich Václav z Minstrberka, který ale sídlil na rajeckém zámku a po 11 letech panství opustil. O obnovu zámku Fryštát se postaral až Melchior Ferdinand z Gašína, který do Fryštátu přišel v roce 1650 a dopřál stavbě (minimálně) vnitřní barokní uspořádání. Také rod Gašínů ale v roce 1738 finanční situace z Fryštátu vyhnala a následovala období střídání majitelů, které zámku nijak neprospívalo. 

V roce 1749 se zámek dostal do rukou zbohatlého irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu, který svým poddaným vládl až  příliš tvrdou rukou a vyvolal tak selskou vzpouru. V roce 1792 panství ve v nedobré ekonomické situaci Rudolf Taaf z Carlingtonu prodává hraběcímu rodu Larisch-Mönnichů, jemuž vděčíme za jeho dnešní podobu (ale o tom zase někdy příště). 

Prameny: Zámek Fryštát - Alexandra Rebrová; Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku - Mariusz Makowski