Soutěž o publikaci Karvinské hornické kolonie

perex_hornické_koloni_kol.JPG Vyhrajte knihu o uzavřené kapitole historie našeho města.


perex_hornické_koloni_kol.JPG

Aktualizováno 24.09.2019 – V rámci loňských oslav výročí 750 let od první písemné zmínky o území města vydalo statutární město Karviná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR knihu Karvinské hornické kolonie. Publikace se věnuje fenoménu hornického bydlení v jeho historickém vývoji na území dnešní městské části Karviné-Doly. Kolektiv autorů popsal v samostatných kapitolách celkem patnáct již neexistujících hornických kolonií. Kromě popisu stavebního a populačního vývoje, bytového standardu, zázemí kolonie, občanské vybavenosti, společenského života a významných osobností spjatých s konkrétním místem čeká na čtenáře bohatá obrazová příloha včetně dosud nepublikovaných fotografií a 3D modelů vytvořených na základě dokumentace speciálně pro tuto publikaci.

První vydání je určeno pro reprezentativní a propagační účely města. Odbor školství a rozvoje magistrátu však u příležitosti Dnů Karviné připravil vědomostní soutěž, v jejímž prvním kole soutěžili fanoušci historie o rovnou stovku výtisků předmětné publikace. První kolo soutěže začalo v den zahájení oslav města, tzn. 07.06. a skončilo 21.06.2019. Druhé kolo soutěže bylo zahájeno 04.09. a skončilo 20.09.2019. Rovněž pro druhé kolo soutěže byla připravena stovka výtisků. Třetí kolo bude probíhat od 02.12. do 16.12.2019.

Princip soutěže

Podstatou soutěže je správné zodpovězení aspoň 12 z celkem 15 soutěžních otázek věnovaných historii Karviné.

Soutěž bude vícekolová, ale každý soutěžící může za všechna kola získat pouze jednu cenu.

V každém soutěžním kole lze odevzdat maximálně jeden formulář.

V případě, že formulářů se správnými výsledky bude více než daný počet cen pro předmětné kolo, bude se losovat. Odbor školství a rozvoje uvědomí výherce do 10 dnů po ukončení příslušného soutěžního kola a vyzve jej k vyzvednutí ceny v infocentru.

Jak se zúčastnit soutěže?

Soutěžící se mohou zapojit dvěma způsoby:

Online vyplněním soutěžního google formuláře

Google formulář se soutěžními otázkami (funkční od 02.12.2019).

První kolo soutěže: Od 07.06. do 21.06.2019 = ukončeno. Bližší informace o průběhu prvního kola zde.

Druhé kolo soutěže: Od 04.09. do 20.09.2019 = ukončeno. Bližší informace o průběhu druhého kola zde.

Třetí kolo soutěže: Od 02.12. do 16.12.2019 = soutěžní google formulář bude zveřejněn první den soutěže.

Vyplněním soutěžního formuláře v kontaktním místě

V daném soutěžním období lze získat,vyplnit a odevzdat tištěný formulář v kontaktním sběrném místě – Městském informačním centru na Masarykově náměstí v Karviné-Fryštátě.

První kolo soutěže: Od 07.06. do 21.06.2019 = ukončeno. Bližší informace o průběhu prvního kola zde.

Druhé kolo soutěže: Od 04.09. do 20.09.2019 = ukončeno. Bližší informace o průběhu druhého kola zde.

Třetí kolo soutěže: Od 02.12. do 16.12.2019 = soutěžní formulář bude k dispozici v infocentru první den soutěže.

Kompletní pravidla soutěže

Vyhlášení soutěže statutárního města Karviné

O KNIHU „KARVINSKÉ HORNICKÉ KOLONIE“

Princip soutěže

1. Cena, kterou je publikace Karvinské hornické kolonie, se uděluje jako výhra v soutěži věnované karvinské historii. Soutěž je založena na správném zodpovězení alespoň 12 z celkem 15 soutěžních otázek, a to formou zvolení právě jedné správné odpovědi ze 3 možností u každé otázky.

2. Organizátorem soutěže je statutární město Karviná. Realizátorem soutěže je oddělení školství, kultury a sportu Odboru školství a rozvoje.

Podmínky soutěže

3. Soutěžícím je každý, kdo se do soutěže zapojí uvedenými způsoby a v uvedených termínech a splní další podmínky této soutěže zde uvedené.

4. Soutěž bude vícekolová, až do rozdání příslušného počtu cen, kterých je do soutěže věnováno v počtu 350 ks. V prvním kole se soutěží o maximálně 100 cen. V každém kole se odpovídá na 15 soutěžních otázek věnovaných historii Karviné, jejichž zpracovatelem je realizátor soutěže. Počet cen pro další kola bude upřesněn vždy při jejich vyhlášení.

5. Do soutěže se lze zapojit vyplněním dotazníku na webových stránkách města nebo vyplněním vytištěného formuláře, který obdrží soutěžící v Městském informačním centru na Masarykově nám. v Karviné-Fryštátě. Zde vyplněné formuláře také ve stanoveném termínu odevzdá. Pod uvedeným kontaktním údajem (tel. číslo nebo e-mailová adresa) lze odevzdat maximálně 1 soutěžní formulář v jednom soutěžním kole.

6. Každé kolo bude vyhlášeno v Karvinském zpravodaji a na FB města. Termín pro odevzdávání soutěžních formulářů bude trvat 2 týdny.

7. Výherci v každém kole se stanou soutěžící, kteří správně odpověděli na soutěžní otázky a v případě, že jejich počet bude větší než počet vyčleněných cen pro toto kolo, budou vybráni losováním. V rámci konání celé soutěže (všech vyhlášených kol) může výherce obdržet maximálně 1 cenu.

8. Soutěžící, kteří nebudou vylosováni, nebudou automaticky převedeni do dalšího kola soutěže. Do soutěže nebudou dále zařazeny odpovědi zaslané po termínu stanoveném pro odevzdání formulářů a ty bez uvedení požadovaného kontaktu.

Vyhodnocení soutěže

9. Každé kolo soutěže bude vyhodnoceno samostatně. Výherce bude organizátorem soutěže kontaktován prostřednictvím uvedeného kontaktního údaje nejpozději do 10 dnů po ukončení příslušného soutěžního kola.

10. Ceny budou výherci předány oproti podpisu a na základě prokazatelné identifikace. Cenu si bude moci výherce vyzvednout do 3 měsíců od oznámení o udělení ceny v Městském informačním centru na Masarykově náměstí v Karviné-Fryštátě na kontakt uvedený ve formuláři.

11. O výhercích bude organizátor informovat průběžně na stránkách města, FB a v Karvinském zpravodaji.

Obecná pravidla soutěže

12. Soutěž bude probíhat v roce 2019.

13. Organizátor si vyhrazuje právo úprav pravidel soutěží včetně práva soutěž kdykoliv bez náhrady zrušit.

14. Ve sporných případech si organizátor vyhrazuje právo rozhodnout s konečnou platností.

15. Ze soutěže je vyloučen realizátor soutěže.

16. Bude-li mít organizátor podezření na podvodné, nepoctivé nebo nekalé jednání soutěžícího, či jiné osoby, která soutěžícímu napomohla či mohla napomoci, nebo pokud k takovému jednání dojde, bude soutěžící ze soutěže vyloučen; to platí stejně i v případě jiného jednání soutěžícího, či jiné osoby, která soutěžícímu napomohla či mohla napomoci k umístění, jež je jinak v rozporu se soutěžními pravidly.

17. Pravidla jsou zveřejněna před zahájením soutěže. Souhlas s těmito pravidly soutěže vyjadřuje soutěžící tím, že se soutěže zúčastní.

18. Účastí v soutěži každý účastník soutěže potvrzuje, že je seznámen se všemi právy, která vyplývají ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zejména s tím, že poskytnutí osobních údajů je dobrovolné.

O knize

Nová historická publikace s názvem Karvinské hornické kolonie se věnuje fenoménu hornického bydlení v jeho historickém vývoji na území dnešní městské části Karviné-Doly. Publikace je inspirována třemi díly knihy Ostravské dělnické kolonie, vydanými Ostravskou univerzitou v letech 2011-2015, a představuje první ucelené zpracování historie karvinských hornických kolonii založené na důkladném studiu archivního materiálu (stavební spisy, sčítací operáty z roku 1921 resp. 1930, katastrální mapy, kroniky apod.)

Kolektiv autorů popsal celkem 15 hornických kolonií, z nichž již žádná neexistuje (Na Sovinci, Jindřichův dvůr, Pohraniční, Koksárenská, Bílá, Červená, Malá lesní, Mexiko, Nový Jork, Rajkova, Stará osada, Otípkova, Pod hruškou, U kruhovky, U kříže). Každé sledované kolonie je věnovaná samostatná kapitola, která obsahuje popis stavebního a populačního vývoje, bytového standardu, mapuje zázemí kolonie, občanskou vybavenost, společenský život a významné osobnosti spjaté s konkrétním místem. Součástí publikace je rovněž bohatá obrazová příloha, kterou tvoří stavební plány kolonijních domů, fotografie kolonií (řada z nich bude publikována vůbec poprvé) a mapové podklady. K atraktivitě publikace přispějí rovněž snímky 3D modelů jednotlivých, dnes již nestojících, typů kolonijních domů, vytvořené na základě plánové a fotografické dokumentace speciálně pro tuto publikaci.  

Autoři v abecedním pořadí: Martin Drápela, Radim Kravčík, Agáta Kravčíková, Martin Malinek, Veronika Matroszová, Adam Polášek a Kateřina Šuláková

Ukázky z knihy

Kolonie Jindřichův dvůr

Stavební vývoj a standard bydlení

 Jedním z prvních realizovaných poválečných bytových projektů na katastrálním území Karviné byla Jindřichova kolonie, jejíž výstavba dle dochované stavební dokumentace probíhala v letech 1921–1929, přičemž čtyři pětiny zástavby byly realizovány v roce 1923. Okresní hejtmanství ve Fryštátě udělilo 21. června 1921 na základě provedeného komisionálního šetření Centrálnímu ředitelství Larisch-Mönnich povolení ke stavbě osmi typizovaných jednopatrových osmibytových dělnických domů. Za vhodné stavební místo byly vybrány pozemky na parcele č. 1345/1 nad vlastními důlními mírami.…

......Jednopatrový plně podsklepený dělnický dům o čtyřech bytech v každém podlaží byl postaven na prostém obdélném půdorysu 20,20 x 11,35 m, ve svislém směru rozdělený na dvě symetrické poloviny, z nichž každá měla z boční strany vstupní schodiště. Zděný objekt z pálených cihel dobře akumuloval teplo, na krov a stropy použili tesaři tradiční dřevěné řezivo. K prostorovému ztužení zdiva o mocnosti 0,45 m byly použity železné kleštiny se závlačí plochého profilu. Přízemní světlou fasádní omítku vystřídal v úrovni patra tmavší odstín. Dům kryla valbová střecha z pálené bobrovky ohraničená okapy. Do podélných střešních ploch byly zapuštěny dvě komínové hlavy, pod kterými se nacházely vikýřové výklenky. Ze společné chodby se vstupovalo do předsíně bytové jednotky (1,50 x 1,82 m), z níž se pokračovalo buď na prostý záchod s dřevěným otvorem (1,50 x 0,90 m), nebo do kuchyně s kachlovým sporákem (3,70 x 3,77 m) a dále do spíže (1,50 x 1,00 m) a pokoje (4,00 x 5,00 m). „V kuchyni byl víceméně život, byl to obyvák a kuchyň dohromady. Tam se sedělo, debatovalo, jedlo, pilo, tam se rodina scházela. V ložnici byly dvě postele, dvě almary, jinak nic. V kuchyni byla železná postel pod rádiem, tam jsme jako děti polehávaly. Kolem kamen byly dvě dřevěné lavičky, na kterých se sedávalo. U stolu byly jen štokrlata, nebyly tam normální židle. Na elektřinu v bytě kromě radia nebylo nic. Žehlička byla na plotnu, nechávala se nahřát. Když si naše maminky dělaly vlasy, měly takovou plechovou kulmičku. Ve starém rádiu, lampovce, jsme poslouchaly jako děti večerníčky nebo ve dvanáct hodin babička s dědou rádi poslouchali písničky na přání.“

 autor: Mgr. Martin Malinek

 

Kolonie Mexiko

Základní prostorové informace

Dnes již zaniklá kolonie Mexiko (Fornerůvka, Fornerovka, Fornerova osada, polsky Fornerówka, německy Forner-Siedlung) se nacházela v jihozápadní části katastrálního území Karviná-Doly, jižně od montánní dráhy dolu Hohenegger (400 m) v místě, kde trať uhýbala obloukem směrem k dolu Barbora (600 m). Na východní straně kolonii lemovala ulice Hoheneggrova (Dr. Josef Goebbels-Strasse, Partyzánská), na západě sousedila zprvu s nepojmenovanou ulicí (Forner Weg, Heydukova)…..

…..Prolínání místních toponym, nejednotné vyznačování lokalit v kartografických materiálech a v neposlední řadě i omyly badatelů způsobují obtíže v přesném vymezení názvů teritoria a okolí kolonie. Pojem Fornerůvka vycházející ze jména majitele statku, na jehož území byl areál kolonie postaven, potvrdil nejdříve T. Myslivec (1929) a po něm F. Šlachta (1937). Po výstavbě kolonie se mezi obyvatele vžil lidový název Mexiko (ve sčítacích operátech z roku 1930 psáno Meksyk), patrně zvolený kvůli dojmu moderního, neotřelého vzhledu kolonie, pocházejícího obrazně z Nového světa (J. Bílek). S jiným významem se setkáváme v koloniích slezské části ostravské provenience, ať už muglinovské kolonie Mexiko pojmenované podle blízkého hostince, nebo pro odlehlost zvolený název dělnické kolonie Mexiko dolu Anselm. Bílek ve své studii pojem Fornerůvka použil pro označení kolonie o 16 domech (a po něm Dombrovský) mezi ulicí Lesní na západě a ulicí Heydukovou na východě. Ve vymezeném prostoru se ovšem prokazatelně nacházela pouze čtveřice domů přiléhající k báňské dráze podél konce Heydukovy ulice, z nichž jeden objekt byl patrně kdysi sídlem bývalého majitele statku. Mexiko zároveň Bílek označil jako Lesní kolonii jámy Hohenegger, v relevantních pramenech absentující pojmenování. Lidový název Nový Jork měl pravděpodobně označovat nejen rozsáhlou dělnickou osadu v JZ cípu Karviné, ale rovněž širší nerealizovaný urbanistický celek rozpínající se až do prostoru sledované kolonie, čemuž napovídá například označení měšťanské školy sousedící s kolonií Mexiko, známá jako škola „na Novém Jorku“. Podobně bylo v případě sčítacích archů úřednických domů čp. 1577, 1602 a 1603 užito označení Nový Jork, ačkoliv stavby těsně sousedily s kolonií Fornerůvka.

 autor: Mgr. Martin Malinek

 

Projekt „Publikace Karvinské hornické kolonie” se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.