Vyjádření primátora Karviné k závěrům žebříčku kvality života

perex_kostel a zámek z parku_foto Štefan Špic.jpg Společnosti Obce v datech a Deloitte zkreslují reálný život zejména příhraničních měst.


perex_kostel a zámek z parku_foto Štefan Špic.jpg

15.08.2019 – Také v letošním roce zveřejnily společnosti Obce v datech a Deloitte žebříček kvality života. Připomínky Karviné z loňského roku k nastavení hodnotících indexů a samotnému způsobu hodnocení zůstaly nevyslyšeny. K výsledkům letošního ročníku se vyjádřil primátor města Jan Wolf (ČSSD):

 „S umístěním v žebříčku kvality života Obce v datech zásadně nesouhlasím, tento průzkum nás velmi poškozuje. V prvé řadě nerozumím tomu, jak může fungovat soukromý byznys z Evropských a státních dotací, který v konečném důsledku poškozuje města v České republice. Není přece možné, aby hodnocená obec s rozšířenou působností musela platit za konkrétní data k porovnání se sousedními obcemi. Výzkum je přeci dotován z rozpočtů Evropské unie a České republiky, jak se tedy na něm může dále obohacovat soukromá společnost?

 Čemu už vůbec nerozumím, jsou indexy, jejich hodnoty a to jak k nim zástupci hodnotících společností došli. Co se skrývá za veřejně dostupnými zdroji z internetu? Proč se nedotazují přímo obcí? Jak je možné, že indexy není možné prověřit skutečnými čísly, tj. počty lékařů, škol, nemocnic a porovnat je tak s realitou a ostatním městy v okolí a doložit tak zjevné nepravdy. Jak může Karviná jako město se dvěma nemocnicemi, kdy jedna z nich pravidelně sbírá ocenění mezi nejlepšími nemocnicemi v rámci ČR (Karvinská hornická nemocnice), lázněmi, dvěma poliklinikami, celou řadou zdravotních středisek a obrovským množstvím praktických (index 3,5), dětských lékařů (index 3,7) či zubních lékařů, dopadnout jako město s vysoce podprůměrnou zdravotnickou vybaveností? Kolik nemocnic mají ve městě Říčany, že mají lepší index dojezdu do nemocnice než Karviná a lepší indexy praktických i dětských lékařů? V okruhu 30 km je v Karviné naopak asi nejvíce možností návštěvy nemocnic v celé ČR, protože je zde k dispozici více než 10 nemocnic – a to nepočítáme ty na polské straně.

U indexů ze skupiny „Materiální zabezpečení a vzdělání“ autoři průzkumu vůbec nepočítají s tím, že Karviná je hraničním městem a občané využívají služby za hranicemi. V dojezdové vzdálenosti do 30 minut jsou velká města Jastrzębie-Zdrój, Źory, Wodzisław Śląski nebo Cieszyn.

U indexu znečišťovatelů jsme na předposledním místě. Do jisté míry tomu rozumím, protože životní prostředí zde není optimální, na což však pravidelně upozorňujeme Ministerstvo životního prostředí a snažíme se apelovat, aby vešlo v jednání s polskou stranou a negativní vlivy proudící z polské strany k nám tak zmírnilo. Je ale také přinejmenším podivné, že města, kde jsou velké průmyslové podniky – jako např. Ostrava, Třinec či Litvínov – dopadla mnohem lépe. Navíc nebyla při hodnocení využívána aktuální data, ale informace z roku 2017. 

Zastavil bych se rovněž i u indexů škol. V Karviné máme převis nabídky kapacity mateřských i základních škol nad poptávkou. Občanům nabízíme na rozdíl od řady jiných měst i jesle. Máme tady také fakultu Slezské univerzity a další vysokou školu, nabídku celého spektra 8 středních škol a dalších 30 v okruhu 30 km, v neposlední řadě pak i základní uměleckou školu. U nás děti za vzděláním nedojíždějí. Přesto se u této kategorie pohybujeme v polovině žebříčku.

Rozporovat bychom mohli opakovaně i další údaje, na které jsme v loňském roce společnost Obce v datech upozornili, bohužel k žádné nápravě nedošlo. Jako příklad absurdity uvádím, že v indexu uvedeném filtrem „levné vlastní bydlení“ je, stejně jako v jiných kategoriích, Karviná na 205. místě, přestože je evidentní, že zde jsou jedny z nejlevnějších bytů v ČR, což je pro autory žebříčku asi špatně.

O úrovni validity dat svědčí i jediný (!) faktor z oboru kultury, tj. multikina (ne divadla či vlastní provozovaná kina, knihovny, památkové objekty a expozice, muzea, galerie či domy kultury), kde Karviná není vůbec, přestože jsou v nedaleké Ostravě multikina hned dvě. O tom, že by měly o kvalitě života ve městě svědčit i možnosti volnočasových aktivit ve sportu a umění, to zjevně autory nezajímá a filtry tak zjevně funkční nejsou vůbec. Přesto mají Obce v datech odvahu své informace prezentovat jako nějakou hodnotu a měřítko.

Netvrdím, že Karviná je aspirantem na vítěze tohoto srovnání, máme tady mnoho problémů, kterých jsme si vědomi, a které se do průzkumu promítají, ale určitě nejsme město, které je jedno z nejhorších k žití v naší zemi. Je však s podivem, že ještě nikdo z žurnalistů nezjišťoval, za jakých okolností společnost Obce v datech vznikla a v jak krátkém časovém horizontu získala dotace. Chtěl bych také upozornit na to, kolik peněz nás daňové poplatníky stojí fungování společnosti “Obce v datech”, jinými slovy, kolika penězi je tato soukromá společnost ze státních institucí dotována. Jak vysoké náklady na tento průzkum jsou vynakládány fakticky? Kolik lidí se na průzkumu podílí a jak jsou honorováni?

Závěrem bych rád apeloval na Ministerstvo průmyslu a obchodu, coby partnera projektu,  aby pro město Karviná, dle průzkumu společnosti Obce v datech jedno z nejhorších měst v ČR k životu, zřídilo přímý finanční grant na nákup a rozvoj, například průmyslové zóny Barbora, a pomohlo tak zmírnit špatný stav v místní oblasti průmyslu a obchodu a podpořilo zdejší rozvoj nabídky práce a zvýšení zaměstnanosti.“