18.05.2026 - Středisko volného času Juventus Karviná dlouhodobě nabízí zájmové kroužky, které rozvíjejí talent i kreativitu dětí a mládeže. Jedním z nich je plastikový a modelářský kroužek, kde vznikají precizní modely vojenské techniky, letadel i dalších detailně zpracovaných staveb. Výrazného úspěchu dosáhl jeho člen Daniel Veisar, žák páté třídy základní školy U Studny, který se v loňském roce stal mistrem České republiky v kategorii mládeže. V rozhovoru popsal nejen svou cestu k modelářství a samotnou soutěž, ale i to, co ho na této činnosti nejvíce baví.

Jak ses dostal k modelářství? „Už od pět let mě bavilo tvořit, vystřihovat a malovat. Postupně jsem přešel k jednoduchým papírovým modelům a od nich k plastikovým.“

Pamatuješ si svůj úplně první model? „Doma to byl model Tiger I, německý těžký tank z druhé světové války. Vojenskou techniku s pásy, věží a detaily jsem postupně slepil, začistil a nabarvil. V kroužku jsem vyrobil jako první model stíhací proudové letadlo MiG-21. U něj jsem řešil tvar trupu, křídla, kokpit a hlavně přesné barvy a povrch. U obou jsem postupně z malých dílků vytvořil realistický mini model.“

Kdo tě k modelářství přivedl? „Tatínek. Když viděl, že mě to opravdu baví, přihlásil mě do modelářského kroužku.“

Jak dlouho se tomu věnuješ? „Do kroužku chodím už tři roky. Začal jsem ve druhé třídě.“

Za jaký model jsi získal titul mistra České republiky? „Byl to model speciálního vojenského vozidla, konkrétně německého stíhače tanků StuG III ve verzi F, známý pod zkratkou Sd.Kfz. 142/1 patřící pod historickou vojenskou techniku jako útočné vozidlo z 2. světové války. Soutěžil jsem s ním v kategorii vojenská technika.“

Co bylo na jeho stavbě nejtěžší? „Nejnáročnější byl nástřik dvoubarevné kamufláže, kterou jsem dělal úplně poprvé.“

Tušil jsi při dokončení, že bys mohl uspět? „Vůbec ne, vůbec jsem to netušil.“

Jak soutěž probíhala? „Měl jsem možnost vidět modely ostatních soutěžících, byly opravdu velmi kvalitní. Vše hodnotila několikačlenná porota, která za zpracování udělovala body.“

Jaké to bylo, když jsi zjistil, že jsi mistr republiky? „Byl jsem šťastný a velmi překvapený. To je zatím mé největší ocenění.“

Byl jsi spíš nervózní nebo sis soutěž užíval? „Bylo to něco mezi – trochu nervozita, ale zároveň jsem si to užíval.“

Kdo ti pogratuloval jako první? „Na soutěži mě doprovázeli mí rodiče a vedoucí modelářského kroužku Petr Dorda. Byli mezi prvními gratulanty.“

Co tě na modelářství baví nejvíc? „Nejvíc mě baví dokončování modelu, samotné stříkání barev a patinování tanků, při kterém se simuluje opotřebení, špína a stopy používání, aby model vypadal co nejvíc realisticky a jako skutečný stroj v terénu. Je to práce, kde je potřeba trpělivost, ale bez fantazie by to nešlo.“

Co je na tom nejtěžší? „Nejtěžší je někdy už samotný začátek, protože díly bývají z výroby nepřesné nebo křivé.“

Kolik času tomu věnuješ? „V modelářském kroužku se tomu věnuji dvě hodiny týdně, vždy ve čtvrtek od 17:30 do 19:30 hodin. Doma pak podle volného času a nálady.“

Umíš při tom vypnout nebo tě to úplně pohltí? „Záleží. Někdy se do toho ponořím tak, že nevnímám čas, jindy už cítím únavu.“

Jaký máš oblíbený typ modelů a proč? „Ano, nejvíc mě baví vojenská technika. Líbí se mi, je zajímavá, čtu si o ní a sleduji různé dokumenty.“

Na čem pracuješ v současné době? „Pracuji teď na modelu německého tanku Sturmpanzer 43, známého jako Brummbär. Je to těžké útočné vozidlo z 2. světové války a v modelu má hodně detailů, takže je na něm spousta práce.“

Jaký máš vysněný model, který bys jednou chtěl postavit? „Mám dva vysněné modely. Prvním je Waffenträger E100, německý projekt z období 2. světové války. Šlo o návrh těžkého podvozku E-100, na který měla být umístěna velká protitanková děla. Nikdy se sériově nevyráběl, existuje jen jako konstrukční studie, kterou modeláři staví podle plánů. Druhým je Grille verze M. To je už reálně používané německé samohybné dělo na podvozku tanku Panzer 38(t). Sloužilo jako lehká dělostřelecká podpora pěchoty. Jde o složitější a velmi detailní vojenské modely, na kterých bych si chtěl jednou opravdu dát záležet.“

Co pro tebe znamená modelářský kroužek ve Středisku volného času Juventus? „Do kroužku se vždycky těším. Jsme dobrá parta. A navíc dostávám cenné rady od vedoucího kroužku.“

Co bys poradil dětem, které by to chtěly zkusit? „Je důležité nevzdávat se při prvních nezdarech, věřit si a postupně se zlepšovat. Nejdůležitější ale je, aby je to opravdu bavilo.“

Děkujeme za rozhovor.