Žilo se v Ráji skutečně jak v ráji? A v Mizerově mizerně?

Mizerov_logo.jpg Jak tyto názvy vznikly, žádný důvěryhodný zdroj nevysvětluje. O lidové teorie ale není nouze. 


Nemáme prameny, které by podložitelně vysvětlovaly, jak vznikly názvy Ráj a Mizerov. Máme ale více a méně pravděpodobné teorie. Jak uvádí Rudolf Šrámek (v publikaci K hranici domácího a cizího v onymii) názvy jako Mizerov, Hladnov či Bídov se používaly pro lokality, kde se nacházela neúrodná pole. Název Ráj se pak používal pro místo s příznivou polohou a úrodnou půdou (Rudolf Šrámek: Soustava místních jmen na severovýchodní Moravě a ve Slezku). 

Mizerov.jpg

A teď k těm úsměvnějším vysvětlením. V kronice města například najdeme poměrně oblíbenou teorii, že názvy Ráj a Mizerov vznikly proto, že v Ráji vládl vlídný šlechtic a v Mizerově krutý. V kronice z 30 let minulého století dokonce tvrdí, že těmi vlídnými šlechtici byl rod Beessů, těmi krutými rod Taafů. Což ale nejen z časového hlediska nepůsobí zrovna věrohodně.

V kronice dokonce najdeme i druhé vysvětlení, že možná se v tom Ráji přece jen zas tak dobře neměli a název spíše odkazuje na to, že milý baron Beess choval včely a název je tak zkomoleninou slova roj.

Pro zajímavost přidáme ještě jednu legendu, která dokazuje, že nejen Karvinští mají bohatou fantazii. K názvu Mizerov totiž najdeme další zajímavou teorii v nedalekých Starých Hamrech, které také mají část o tomto názvu. A místní lidová legenda vypráví, že název Mizerov vznikl po kruté zimě, kdy napadlo hodně sněhu. Pasáčkovi žijícímu na samotě prý pochybělo krmivo, ale dokud měl valašku, ještě bylo dobře, to prý ovečkám sekal chvojí. Pak se mu ale valaška zlomila, byly velké mrazy a ovčák i ovečky zahynuli. (Stejná pověst se vypráví, jak o Mizerově ve Starých Hamrech, tak o osadě Kosti v obci Bílá).