Stejně jako zámek Fryštát, také nejstarší dějiny zámku Ráj jsou spojeny s rodem těšínských Piastovců. "Založení zámku Ráj je spjato s posledním Piastovcem na panství Fryštát, těšínským knížetem Bedřichem Kazimírem," píše v knize Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí historička Alexandra Rebrová. Kníže Bedřich Kazimír byl znám jako pohledný a ambiciózní muž se společenským taktem, který mu vynesl oblibu u slezských i polských knížat. Jeho společenské postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo a zámek Fryštát, který po požáru v roce 1511 byl přece jen skromnější, tyto nároky nesplňoval. 

V roce 1563 se tak Bedřich Kazimír chopil výstavby renesančního zámku, který byl dokončen v roce 1570. "Výstavbou nákladného sídla se však kníže Bedřich Kazimír značně zadlužil a také se z něj dlouho neradoval. Již roku 1569 ovdověl a za dva roky nato zemřela na jaře 1571 jeho milovaná šestiletá dcerka Kateřina. Neštěstí v knížecí rodině nebralo konce. Když byl v květnu 1571 pozván do Prahy k osobní návštěvě císaře Maximiliána I., cestou v Přelouči onemocněl a dne 4.května 1571 kníže Bedřich Kazimír náhle zemřel," popisuje v knize Alexandra Rebrová.

Po smrti knížete připadl na čas zámek Ráj Václavu z Cedlic a později sídlo koupil Václav Cikán ze Slupska. Jeho vnuk Jiří Cikán ze Slupska, který patřil mezi nejvzdělanější muže své doby, celé panství prodal Janu Schendorferovi, a to pouhé tři roky před třicetiletou válkou, která do osudů panství nepěkně zasáhla. Válka, drancování a mor se podepisovaly na celém území. Po rychlém střídání majitelů na zámku na pár desetiletí zakotvil rod Taafů a hrabě Mikuláš nechal pro svou choť Marii Annu zámek přestavět do barokní podoby. 

Do rukou rodu Larisch-Mönnichů se zámek dostal poprvé v roce 1792. "Při koupi tak rozsáhlého majetku bylo ale panství Ráj s obcemi Darkov a Louky vyčleněny a odstoupeny svobodnému pánu Jiřímu Beesovi z Chrastiny," přípomíná Rabrová. 

Zajímavostí ze života panství je také to, že jeden nešťastný blesk a požár zámku, přispěl k objevení jodobromové solanky. Roku 1863 postihl zámek Ráj požár. Při jarní bouřce udeřil blesk do vysoké věže zámku, která se vzňala. Zámek byl nově opraven, finanční náklady byly ale pro barona Jiřího Beese tak obrovské, že povolil svému lékaři Antonínu Fiedlerovi pokusné vrty, které vedly k objevení solanky a lázním. Návratnost investic však nebyla dostatečně rychlá a když se pak baron rozhodl panství i lázně prodat, hrabě Jindřich Larisch-Mönnich vycítil příležitost a mejetek, který jeho rodině již jednou patřil, odkoupil. 

Rodině Larisch-Mönnich pak zámek patřil až do roku 1945, kdy  jim byl spolu s dalším majetkem na základě dekretů odebrán. Od tohoto data zde sídilil například Domov hornických učňů, polská obecná škola nebo okresní politická škola. V roce 1951 se do budovy nastěhovala Posádková nemocnice z Karviné-Dolů. Necitlivé a neodborné zásahy do stavby, například vybetonování arkádového nádvoří bez odvodnění, a nedostatečná péče se začaly na budově podepisovat. Naprostou zkázu pak v roce 1976 dokonal požár a v roce 1980 po úředním rozhodnutí o odstranění stavby zámek po více než 4 staletích přestal existovat.

Prameny: Zámek Fryštát - Alexandra Rebrová; Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku - Mariusz Makowski