Ochrana oznamovatelů

111-whistleblowing.jpg Informace o oznamování protiprávního jednání dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.


Informace o oznamování protiprávního jednání dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen Směrnice)

Směrnice poskytuje ochranu všem kategoriím „pracovníků“ včetně osob samostatně výdělečně činných, dobrovolníků, stážistů, uchazečů o zaměstnání a dalších osob, které se pohybují v pracovním prostředí konkrétního zaměstnavatele.

Oznamovatelé mají nárok na ochranu, pokud měli oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení byly v době oznámení pravdivé (oznamovatel nesmí učinit oznámení vědomě nepravdivé) a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti Směrnice.

 

Příslušná osoba pro příjem a prošetřování oznámení

Ing. Kateřina Pietraszová

interní auditor

596 387 234

budova A

kancelář č. 40

2. patro

 

1.    Co je myšleno oznámením?

Oznámení fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující oblasti vymezené Směrnicíodkaz mimo web do nového okna.

 

2.    Kdo může oznámení podat?

Fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí a tuto skutečnost oznámila prostřednictvím:

  • tohoto vnitřního oznamovacího systému SMK (viz bod 3),
  • externího oznamovacího systémuodkaz mimo web do nového okna u Ministerstva spravedlnosti nebo
  • uveřejněním, případně přímo příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán, státní zástupce, orgán správního trestání).

 

Prací nebo jinou obdobnou činností se rozumí:
  • zaměstnání,
  • samostatná výdělečná činnost,
  • výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
  • služba podle zákona:
    • zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů,
    • zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,
    • zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů;
  • výkon funkce člena orgánu právnické osoby, který je do funkce volen, jmenován či jinak povolán,
  • dobrovolnická činnost,
  • odborná praxe, stáž,
  • výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění,
  • ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

 

Oblasti upravené právním předpisem nebo předpisem Evropské unie, jejichž porušení se musí oznámení týkat:
  • finanční instituce, finanční služby, finančních produkty a finanční trhy,
  • daně z příjmů právnických osob,
  • předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  • ochrana spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů,
  • bezpečnost dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  • ochrana životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat,
  • radiační ochrana a jaderná bezpečnost,
  • zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže,
  • ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  • ochrana osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  • ochrana finančních zájmů Evropské unie, nebo fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.

 

3.    Jak podat oznámení?

Oznámení statutárnímu městu Karviná lze podat ústně nebo písemně, a to i anonymně.

Písemně lze oznámení podat prostřednictvím:

a) webového formuláře

b) poštou, kdy však musí být na obálce uvedeno „Neotvírat, určeno pouze pro příslušnou osobu“. Podatelna v tomto případě psaní neotevře a předá je příslušné osobě.

 

Ústně lze oznámení podat příslušné osobě:

a) telefonicky na tel. č. 596 387 234,

b) osobně každé úterý v době od 8:00 – 13:00 hod. a to nejlépe po předchozí telefonní domluvě s příslušnou osobou na výše uvedeném čísle nebo kdykoli v úředních hodinách po předchozí domluvě. V případě ústního oznámení pořídí příslušná osoba jeho zvukovou nahrávku nebo přepis, ke kterému se oznamovatel vyjádří. Nevysloví-li oznamovatel s pořízením nahrávky souhlas, nesmí ji příslušná osoba pořídit.

 

4.    Jak bude oznamovatel vyrozuměn?

O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele.

Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím.

Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle této směrnice (např. netýká se oblastí uvedených výše), bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba statutárnímu městu Karviná písemně navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Nepřijme-li statutární město Karviná opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření. O přijatém opatření statutární město Karviná neprodleně písemně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.

Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a všech okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

Oznamovatel nebude vyrozuměn, pokud výslovně požádal, aby nebyl vyrozuměn nebo pokud je zřejmé, že by vyrozuměním došlo k prozrazení jeho totožnosti. To platí obdobně pro poskytování potvrzení o přijetí oznámení.

 

5.    Jak bude oznamovatel ochráněn proti odvetným opatřením?

Za hlavní ochranné opatření lze považovat zákaz uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším fyzickým i právnickým osobám (např. kolegům, pomocníkům oznamovatele, osobám oznamovateli blízkým, právnickým osobám, jejichž společníkem je oznamovatel atd.). Tento zákaz dopadá předně na zaměstnavatele, ale také na další osoby pohybující se v pracovním prostředí. Oznamovatel tedy nesmí být vystaven odvetnému opatření.

Odvetným opatřením se rozumí „jakékoli přímé či nepřímé jednání nebo opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo uveřejněním a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu“.

Práva na ochranu se nelze žádným způsobem vzdát ani je nelze omezit.

Ochrany před odvetným opatřením se nemůže domáhat oznamovatel, který podal vědomě nepravdivé oznámení.

 

6.    Jak bude utajena totožnost oznamovatele?

K oznámením má přístup pouze pověřená osoba, která o jejich obsahu a osobách oznamovatelů zachovává mlčenlivost a prověřuje je tak, aby byla utajena totožnost oznamovatelů.

Příslušná osoba neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení.

Informace o totožnosti oznamovatele a osob je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů; to platí i pro informace o totožnosti osoby uvedené v oznámení.

Poskytuje-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci, je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které je povinna informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

 

7.    Co není oznámením?

 Stížnost podle správního řádu (§ 175 SŘ)

    • na chování úřední osoby
    • na postup správního orgánu
  • Podnět podle § 42 správního řádu
  • Žádost k zahájení správního řízení
  • Řádné nebo mimořádné opravné prostředky
  • Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti správního orgánu
  • Námitky, vyjádření a připomínky občanů podané dle zvláštních předpisů
  • Stížnost podle zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

 

8.    Uchovávávání oznámení

Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému po dobu 5 let ode dne jeho přijetí.